Když jste mi v pátek odjížděli do zapadajícího slunce (to už jsem věděl, kam máte namířeno), docela jsem vám záviděl. Fakt je ale ten, že ten večer bych to zdravotně opravdu „nedal“, vždyť ještě o dva dny později na CnSZ mi to sotva jelo. V prostoru mezi Tatenicemi, Lázkem a Hoštejnem jsem se trochu „potuloval“ vloni. Moc hezké, ale docela „záhul“. Vychutnal jsem si i ty brody nad Kopretinovou loukou a hlavně to stoupání po zelené na Lázek. Oni moc dobře vědí, proč to označili pro pěší :-). Ale rozhled z těch stoupajících serpentin je za dne nádherný. Žlutou z Lázku na Hoštejn, po které jste asi jeli, jsem ani na druhý pokus „netrefil“ (!) a nakonec to objel přes Cotkytli a Crhov údolím Březné. Dovedu si tak představit, že po tmě to musel být zážitek. Ostatně jako vždycky :-)))