Hlavní stránka

Jessieho skautský archiv
 

archiv Železného kruhu

TOPlist

Založeno 1. května 2007.

Kvíčalovské přezdívky 6 - Míla

Před patnácti lety nás opustila kamarádka, která si místo v tomto seriálu určitě zaslouží.

Milena „Míla“ Endlová (roz. Frýbertová, * 7.6.1964, † 10.2.1997)

Jsou lidé, které máme v mysli spojeny s legráckami, s hrdinskými činy. Lidi, k nimž se váží historky a jsou vždy středem pozornosti a zájmu okolí. Jsou ústředními postavami momentálního okolního dění a z toho pramení jejich oblíbenost. Jsou však také lidé, kteří se nestaví tak na odiv okolí, neváží se k nim historky a nejsou středem pozornosti, a přesto zůstávají v našich myslích a v srdcích. Přesně takovou byla naše kamarádka Milena "Míla" Frýbertová - Endlová. Nenápadné, tiché děvče. Její bezelstnost a upřímnost nás kvíčalovské raubíře tiše a bezbolestně odzbrojovala a každý z nás v její blízkosti se snažil býti lepším a lepším. A v tomto byla její velikost a její díl kvíčalovské slávy.

A0186ax.jpgJá osobně mám Milenu, kromě jiných zážitků, silně spojenou s nálezem doposud posledního Kvíčalovského pokladu. Roku asi 1978 (1979?) jsem vedl oddíl na letním táboře. V oddíle kromě drobotiny, jsem tenkráte měl Milenu a Hanu Horskou. Jedno dopoledne byl nečekaně táborovým trubačem zatrouben nástup a oddíly se sbíhaly na náměstíčko. Jen mému oddílu jaksi chyběly Hana s Milenou. Doběhly od kuchyně celé udýchané a poté, co jsem jim vyčinil, kde se flákají, mi Milena se svým stoickým klidem a s úsměvem podala starou dobovou rezatou vlásenku s dodatkem, že to našly u kuchyně a že tam bude určitě poklad. Po nástupu jsem jim vynadal, že mezitím, co celý oddíl maká, ony dvě se někde rýpou v hlíně a s těmito slovy jsem odešel se zbytkem oddílu za prací. Nikoliv tak Milena s Hanou. Přes moje čertění se vrátily ke kuchyni a pokračovaly v hloubení díry. Našly plech a pod plechem prkna a pod prkny... POKLAD! Sady talířů a hrnků po sudetských Němcích. Když jsem později mluvil s Hanou a Milenou, jak na to přišly, tak mi odpověděly: "Házely jsme u kuchyně koulí a zdálo se nám, že po dopadu koule se ozývají takové duté rány. A tak jsme začaly hrabat!"

Věřím, že „kvíčalovské sdružení literárních kritiků a kritických historiků“ svými příspěvky doplní obraz kamarádky, načrtnutý předchozími řádky...

BooB

Jessieho dovětek
Další díl Boobova seriálu, tentokrát o Mileně, nevychází právě teď tak docela náhodou. Ti pozornější si určitě všimli data v nadpise, a tedy i toho, že je to už těžko uvěřitelných patnáct let, kdy krutě předčasně opustila náš svět. Když jsem přemýšlel, čím doplnit Boobův úvodní text, udělal jsem velkou chybu – přečetl jsem si článek, který jsem před těmi 15 lety napsal o Míle do Třeskanu (č.58, str.11). Samozřejmě jsem zjistil, že líp než tehdy už to prostě nenapíšu. A tak jako svůj příspěvek k Mílině obrazu nabízím právě tento článek. Za nás pak mohu slíbit, že tak jako už mockrát, i příště zapálíme svíčku na hrobu a vzpomeneme.

Jessie

Předchozí díl seriálu: Kvíčalovské přezdívky 5 - Čičák

Související článek: Bylo tu, není tu...

 

Komentáře k tomuto článku

Skip Navigation Links.