Hlavní stránka

Jessieho skautský archiv
 

archiv Železného kruhu

TOPlist

Založeno 1. května 2007.

V tlačenici na Moravici

V termínové nouzi jsme v květnu pro tentokrát upřednostnili Moravici před Divokou Orlicí. Návrat po dvou letech do oblasti mezi Kružberkem a Hradcem nad Moravicí se odehrál v sobotu 23. května 2009. O půl osmé ráno vyrazilo ve třech autech na trasu Mohelnice – Uničov- Šternberk – Moravský Beroun – Vítkov – Podhradí (100 km) celkem pět lodních posádek: Míra-Dana, Honza-Jana, Vlastík-Maty, Jessie-Lenka a Pavlínka-Mirďa. Předpověď slibovala polojasno s možností místních přeháněk a teplotu okolo dvaceti stupňů. Cesta proběhla hladce (v devět jsme byli na místě), dokonce i vybalení a přesun aut odsýpaly, takže o půl jedenácté by se bývalo dalo vyrazit na řeku. Chyběla jen taková drobnost – voda.

A0115ax.jpgStejně jako stovky dalších zájemců marně vyhlížíme vzedmutí hladiny vyvolané vodou pouštěnou z vodní nádrže Kružberk (inzerováno na 7-11. hod). Čas krátíme poklidnou procházkou proti proudu směrem k velkému jezu v Podhradí – voda sotva teče přes hráz. Před polednem začíná být vzestup hladiny konečně patrný, a tak ve dvanáct nedočkavě vyrážíme na vodu. Možná jsme mohli být trpělivější, neboť vody je tak akorát a navíc řeka se rychle plní dalšími nedočkavými vodáky (zatím ale nikterak dramaticky). Necelé dva kilometry od Podhradí nás čeká první jez - taková sympatická skluzavka. Všechny posádky bez problémů projíždějí. Na řece je fajn i počasí nám zatím celkem přeje, a tak možná podvědomě jedeme rychleji, než je zdrávo. Aby nás voda zase dohnala, přibližně ve čtvrt na dvě zastavujeme u chatky s pěkným posezením na levém břehu. Zatímco se ládujeme obědo-svačinou, vody v řece přibývá a s ní bohužel i vodáků. I když možná jsem měl raději napsat „člověků“, jelikož zejména posádky některých raftů bych mezi vodáky nepočítal. Možná by měli raději zůstat u stolu v hospodě a ne si hospodu stěhovat na řeku...

A0115bx.jpgJedeme dál. Ve dvě přijíždíme k jezu Albrechtický mlýn (18,7 ř.km). Za tohoto stavu vody bezproblémový jez. I tak ale nepodceňujeme prohlídku předem a když se k tomu připočte nějaké to focení, průjezd nás stojí přeci jen trochu času. Tedy přesně tolik, aby nás dohnal hlavní svaz vodácké flotily. Na řece rázem není k hnutí. Více než čtení vody a hledání optimální trasy je třeba se věnovat sledování okolních lodí, zabraňování srážkám či alespoň minimalizaci jejich následků. Otrava, pakárna! Když pak v jednom užším místě vzpříčené rafty způsobí doslova nakupení lodí, přetéká pohár trpělivosti a raději na nejbližším vhodném místě zastavujeme. Lepších dvacet minut lelkování na břehu (viz připojené minivideo) než takováhle plavba. Konečně se řeka aspoň trochu odlidňuje a můžeme plout dál.

A0115cx.jpgDo Žimrovic už to není daleko. Zde nás čeká zpestření v podobě průjezdu slalomovou tratí a kousek za vesnicí další pěkný jez (11,3 ř.km). Od pohledu nevypadá příliš nebezpečně, ale je zde přítomen záchranář, proto postupujeme s obvyklou opatrností. Všechny naše posádky projíždějí hladce. Zbývá poslední asi kilometr a půl, zanedlouho už nad korunami stromů vidíme vrcholky věží hradeckého zámku. Po asi čtyřech hodinách a 18 km jsme téměř v cíli. Zbývá si ještě vychutnat dva (tři?) pěkné stupně. Obzvláště ten poslední pěkně pohazoval s háčky :-) Konečná je dnes v Hradci nad Moravicí vpravo za silničním mostem [57], kousek od kostela. Na dohled je další stupeň, který jsme už nejeli. Následuje nezbytné sušení, balení apod. Asi v pět vyrážíme směrem k domovu. Počasí, které přes den opravdu několikrát zahrozilo nepěknými tmavými mraky, je s večerem stále lepší. Náladu vylepšuje i zasloužená večeře v pizzerii ve Vítkově.

A0115dx.jpgHodnocení? Samozřejmě bezprostředně po akci poněkud rozpačité. Ta přelidněnost (blízkost Ostravy?, popularizace v TV?) by otrávila asi každého. S odstupem si ale říkám, že ta řeka za to nemůže. Na jedničkovou vodu je určitě zajímavá (jetelné jezy, stupně, peřejky) a teče. I okolní prostředí je pěkné. Takže rozhodující je zde asi opravdu správné načasování (ostatně jak už bylo jinde a jinými napsáno). Při startu z Podhradí nemá cenu spěchat, chce to nechat přitéci dostatek vody a naopak nechat odplout hlavní masu lodí. Určitě se také vyplatí nevysedat už v Žimrovicích, ale přidat si ještě ty asi dva kilometry do Hradce (jez, stupně). Alternativou vyplutí z Podhradí je start už z Kružberka (jako předloni). Pak se dá jít na vodu dříve, ale plavba se natáhne přes třicet kilometrů, což je na naše poměru už zbytečně moc. Možná by Moravice byla zajímavá i zjara, kdy by mohla mít dost vody i bez vypouštění přehrady (a následných přidružených „jevů“ ;-) Věřím, že jsme se s Moravicí neviděli naposledy.

Jessie

Fotografie z plavby: naše,  Kotlíkovic

Minivideo z čekání

 

Komentáře k tomuto článku

Skip Navigation Links.