Hlavní stránka

Jessieho skautský archiv
 

archiv Železného kruhu

TOPlist

Založeno 1. května 2007.

Dny slovenské kultury

A0106ax.jpgNejen pádlováním po řekách a šlapáním po stezkách či do pedálů živ je našinec. Občas je třeba něco udělat pro své duševno i po stránce kulturní. Tak proč nezajít za kulturou, obzvláště pokud vám ji bratia Slováci přivezou doslova až pod noc? Abych se ale moc nekasal, sebekriticky přiznávám, že to byl Lenčin nápad a že nebýt jí, nejspíš bych zase někde „funěl“ v kopcích nebo se naopak hrbil nad PC. Rovnou ale říkám, že jsem nelitoval a že stálo za to se zase jednou hodit „do gala“ a sehrát úlohu „milovníka kultury“.

A0106bx.jpg14. ročník festivalu Dny slovenské kultury v Moravské Třebové nabídl zajímavý program. Z několika důvodů jsme z nabídky zvolili páteční podvečer a večer 24. dubna 2009. Velký důraz byl letos v programu kladen na květinovou výzdobu (včetně květinové show), čemuž odpovídalo i aranžmá prostoru před muzeem. Hned ve vchodu nám sympatické hostesky nabídly panáčka (jak jinak než) borovičky a bylo tedy zřejmé, že tento večer nemůže dopadnout špatně. Jako první vystoupil místní flétničkový soubor Jaroslava Jarůška a pak již večer patřil slovenským umělcům z partnerského města Moravské Třebové Banské Štiavnice. Temperamentní vystoupení předvedl taneční soubor Texasky. Jak už z názvu vyplývá, nešlo o slovenský folklór, ale o směs tanců z různých končin světa, od Irska přes Asii až do Ameriky. Děvčata i hoši opravdu uměli a bylo rozhodně na co se dívat. Upozornění – čtenářky mohou zbytek odstavce vynechat. Hmm, tak ještě jednou – holky, zbytek odstavce je pro vás naprosto NEZAJÍMAVÝ! Takže kluci, fakt to bylo super a třeba takové břišní tance... poskytovaly velmi silný kulturní zážitek. Obzvláště jedna zrzka, ta toho čerta měla přímo v těle a zrovna jí to (tedy nadšení a temperament) koukalo z očí!

Zklidnění atmosféry přišlo s vernisáží výstavy banskoštiavnických fotografů Lubomíra Lužiny a Mariana Garaie. Nebudu se rozepisovat o detailech, snad jen, že námětem vesměs opravdu pěkný a zajímavých velkoformátových fotografií bylo jejich město, okolí a život v něm. Jako bohužel už jen mnohaletý digitální „střelec od boku“ jsem se nad „vychytanými“ snímky nostalgicky rozpomínal na časy, kdy člověk šetřil každým políčkem kinofilmu a než stiskl spoušť aparátu, obvykle aspoň chvíli o scéně, světle a kompozici přemýšlel. Ne že bych někdy byl nějaký foto-umělec, ale docela jsem na výstavě dostal chuť si zase jednou vyfotit něco onačejšího, než jen dokumentární „rychlovky“...

A0106cx.jpgNa své si během vernisáže přišly kromě zraku i další smysly – třeba chuť. Na souběžném rautu bylo nabízeno víno bílé i červené, občerstvení sladké i pikantní. Celým muzeem krásně voněl určitě výborný gulášek (bohužel byl jsem po večeři :-) V tomto jsem s bratry Slováky zajedno – když působit na smysly, tak rozhodně komplexně! Závěr večera patřil banskoštiavnickým ochotníkům a divadelnímu představení Obludárium. Soubor předcházely velmi dobré reference a musím říci, že nikterak nelhaly (ostatně kinosál nestačil, přidávaly se židle). Bavili jsme se výborně a potlesk na otevřené scéně nebyl žádnou výjimkou. Byla to taková „upírská fraška“, ale s velmi současnými slovenskými (ale i našimi) reáliemi a rozhodně velmi současným výrazivem. Třeba herečka v roli Demencie, to byla hláška za hláškou a herectví a la Bolek Polívka - určitě by po ní rádo sáhlo každé divadlo komedie. Pěkný zážitek, pokud příští rok přijede soubor Paradajz Pikčr zase, neváhejte!        

Sečteno, podtrženo – byl to příjemný večer (doporučuje 100% účastníků z naší rodiny).
PS. A zapomeňte už konečně na nudné totalitní „slovenské pondělky“!

Jessie

PS2. Omluvte prosím nevalnou kvalitu "mobilních" fotografií.

 

 

Komentáře k tomuto článku

Skip Navigation Links.