Hlavní stránka

Jessieho skautský archiv
 

archiv Železného kruhu

TOPlist

Založeno 1. května 2007.

Březná a Moravská Sázava, 11. dubna 2009

A0102ax.jpgVelikonoční sobota 11. dubna 2009 se mimořádně vydařila. Svědčí o tom i to, že v pražském Klementinu naměřili 23,3 °C, takže padl 228 let starý teplotní rekord. Ideální podmínky pro „jarní vodu“ přilákaly na sraz v Zábřehu 18 vodáků a 10 lodí (včetně dvou kajaků). V plánu naší hroší party je nedaleká Březná a Moravská Sázava. Sraz stanovený na 9 hodin byl kupodivu docela dodržen, takže po nezbytném zhoufování vyrážejí auta podél řeky směr Štíty. Cestou několikrát zastavujeme a obhlížíme náročnější místa. Hlavně úzké koryto Březné plné (zejména v horní části) kamenů a s vodním stavem „tak akorát“ docela budí respekt (pozn.: doporučováno min. 90-100 cm na vodočtu u silničního mostu na 0,8 ř.km, my jsme měli 90 cm). Bude to pěkná kličkovaná a ty přilby si tentokrát určitě nasadíme!!

A0102bx.jpgPo 10. hodině už nafukujeme lodě na okraji Štítů (kousek pod jezem na 12,6 ř.km). Nezbytné přípravy, instruktáž FWJ na téma „jezy a další nebezpečí“ a před 11. hodinou vyrážíme na vodu (Míra a Dana, Honza a Jana, Jessie a Lenka, Vlastík a Jiřina, Jarča a Iva, Pavel a Jana, Petr a Jana, FBM a Vlaďka, kajakář FWJ). Nestor a host akce Karel Metyš na laminátovém kajaku na nás prozíravě čeká až u Zátiší. Krátký úsek na „rozkoukání“ a už začíná frmol. Těch šutrů je fakt dost a proud mezi nimi svižný. Mapa, která udává WWI-II, určitě nelže. Místy divoce kličkujeme v urputné snaze nalézt jetelnou cestu. Sem tam nějakému tomu „nakopnutí“ odspodu se člověk prostě neubrání. Vědět tak, jak to vypadá za další zatáčkou... jsme tu ale poprvé, a tak je to „průzkum bojem“. Chvála našim vzducho-lodím!

A0102cx.jpgÚdolí Březné je úzké a křivolaké, na jedné straně omezené silničkou Hoštej – Štíty, na druhé lesnatými stráněmi. A nás je tu docela dost, uhlídat rozumné rozestupy není snadné. Na mělkém stupni u kamenné zdi zpevňující silnici se jedna z lodí zasekne a v momeňtě je tu pěkná zátka a následná skrumáž. Odtrhnout to z kamenné lavice se nedaří, a tak věrný háček musí ven :-) Poté se řeka už přeci jen trochu zklidňuje a je čas i na nějaké to focení nebo pozorování okolí (třeba zvláštních dlouhosrstých krav :-) Asi o půl dvanácté přichází i první dnešní jez na 9,8 ř.km, který bez potíží jedeme vpravo. To jeho větší bráška na 9,6 ř.km (u betonové navigace, Zátiší) budí větší respekt. Jedeme ho vlevo při zdi a nakonec všichni bez ztráty kytičky. Přidává se Karel na kajaku a také nesmím opomenout, že nás doprovází Lubošák na kole. Okolo půl jedné dojíždíme na další jez (8,8 ř.km, na úrovni Crhova). Voda přepadající přes šikmou převislou plotnu a vývařiště pod jezem nebudí zrovna důvěru. Přenášíme po pravém břehu, jen FBM+Vlaďka na riu úspěšně projíždějí. A opět něco peřejek, nějaký ten hopík ze stupně, radost a pohoda... blížíme se k Drozdovské pile. První zdejší jez (5,1 ř.km) se zbytky trámů přenášíme a kousek za ním konečně zastavujeme na loučce vlevo na zaslouženou sváču. Sluníčko, teplíčko, nějaká ta bašta, opalovačka... pěkné, ale nic netrvá věčně. O půl druhé už jsme zase na cestě a u dalšího jezu. Dřevěné pahýly v jeho konstrukci říkají, že rozumnější bude přenést. Okolo druhé hodiny se o kus dál postará o menší „vzrůšo“ kláda napříč řekou a o deset minut dál přetahujeme další. I to k jarním řekám patří, stejně jako kytičky na březích a sluníčková pohoda v krátkých tričkách. V 14:20 nás prověřuje poslední rozvalený jez kousek před Hoštejnem (0,1 ř.km). Tak tady je to potřeba trochu trefit - volili jsme cestu pravým středem. FWJ z radosti nad pěkným vodáckým zážitkem vytáčí pod jezem půl eskymáka. Houfujeme se na soutoku Březné s Moravskou Sázavou, vyloďujeme se v nedalekém Hoštejně pod mostem a šplháme do hospůdky „Pod hradem“ na něco vařeného...

A0102dx.jpgDobře občerstveni i naloženi nasedáme před půl čtvrtou do lodí a odrážíme směr Zábřeh. Moravská Sázava je oproti Březné řeka. Víc místa, víc vody - sune si to důstojně údolím podél trati a silnice Hoštejn – Zábřeh. A je na co se dívat. Ze sedla kola už to znám, ale z lodi to vidím poprvé. Mosty, železniční tunely, cyklostezky, lávky... Vodáckou pohodu á la Vltava občas zpestří nějaká ta drobná peřejka. WWI-ZW za tohoto nevysokého vodního stavu (67 cm v Lupěném) skutečně sedí. Vlastně jediným náročnějším místem je vysoký jez v Lupěném (8,2 ř.km). Jeho sjezd nakonec vzdáváme, je na něm málo vody a je to tak na zapíchnutí přídě rovnou do dna. Zajíždíme vlevo do přívodního kanálu Nemilky a z něj jez přenášíme (do stráně – ze stráně :-) Jsou ale tací, kteří to zkouší. Během našeho přenášení dva rafty (100%), rio (neúspěšně) a pálava (úspěšně). To už také dojíždí náš zadní voj a baslerovic rio to zkouší samozřejmě také (trochu to drhlo, ale projeli). Pokračujeme dál. Do Zábřehu už je to jen kousek, v pět už ho máme na dohled. Ještě trocha zaskotačení na dvou cvičných stupních u loděnice a ve čtvrt na šest končíme unavení, ale spokojení na louce u silničního mostu, kde jsme ráno měli sraz.

A0102ex.jpgDalší už je vodácká klasika – převlékání, sušení, balení, pro auta do Štítů... no a samozřejmě závěrečné skupinové foto. Po sedmé hodině vyrážíme k domovu, ještě že to nemáme daleko. Hodnocení? Určitě palec nahoru! Shodli jsme se, že obě řeky mají něco do sebe (i když každá jinak) a že nás určitě nenesly naposled. Tím spíš, že to k nim máme takřka přes kopec. Takže zase někdy „ahóóój“! Nás čekaly Velikonoce; skalní jádro pak pokračovalo ve vodáckých aktivitách i v neděli (Jesenická Bělá + Branná) a v pondělí (Desná).

Jessie

Fotografie z akce: Jessie & Lenka  Lubošák  FBM  Kotlíci

Video z akce: Vlaďka & FBM (záznam z Baslerovic kamery sestříhal Jessie)

Inspirativní článek: Potoky Drahanské vrchoviny (včetně komentářů)

Aktuální vodní stav: Březná (Hoštejn)  

Komentáře k tomuto článku

Skip Navigation Links.