Hlavní stránka

Jessieho skautský archiv
 

archiv Železného kruhu

TOPlist

Založeno 1. května 2007.

Železný kruh 2019

účastnické foto 2019Když jsem v pátek 29. listopadu 2019 kráčel zšeřelými ulicemi na obvyklý sraz „v pět u plynu“, hlavou mi letělo, jak ten rok zase rychle utekl. Zpočátku se příští Železný kruh zdá být někde v nedohlednu, pak to najednou s počátkem jara vezme „švunk“, v létě včetně babího se člověk nezastaví a najednou je pozdní podzim a příští Železný kruh se vším okolo zase nadohled…

Čtyřiadvacáté setkání bylo v mnoha věcech podobné předchozím, ale v lecčems také odlišné. V pátek na srazu chyběl marod Zdenek, a tak přeprava „nadrozměrného materiálu“ zbyla na Milana s Boobem. Sešlo se nás sedm (Aladin, Milan, Boob, Vlastík, Pavel, Pepa, Jessie) s tím, že „mlaďoši“ (Čičák, Martin a Mirek) vyrazí, a tedy i dorazí o něco později. Zejména to druhé platilo bezezbytku, neboť na Kvíčalku přišli pár minut před jedenáctou, čím opět překonali vlastní traťový rekord. Ono když zastavujete málem u každého stromu v úporné snaze teď hned vyřešit vše, co život přináší, tak to snad ani jinak dopadnout nemůže. Aspoň že se tentokrát ve finále obešli bez GPS :-)

koridor fanouškůZatímco naši mladší parťáci u debaty mrzli venku, my zkušenější už jsme filozofovali v teple chaty u dobrého jídla a pití. Tradiční vaječnou specialitu nám letos Pepa ozvláštnil feferonkami, což někteří tradicionalisté glosovali legendární hláškou „jestli pokrok znamená zácpu, tak k čertu s pokrokem“ (ta zácpa je tam kvůli doslovnosti, v praxi hrozil spíše opak). Aspoň že sponzorské pivíčko chutnalo pořád jako pivíčko, i když si myslím, že Milan při přebírání soudku svým výrokem „oni vypijí všechno“ sládka asi moc nepotěšil. Zato nás Milan rozhodně potěšil novými klubovými tričky (lepší materiál, jiná barva podkladu), snad jen že někteří jedinci letos měli problém s loňskými velikostmi (na to „číslování“ prostě není spoleh ;-)

Debata i zábava u stolu byla samozřejmě bohatá, jako vždy prošpikovaná spoustou bezvadných historek a fórků (ach jo, kdyby si to tak člověk všechno zapamatoval). Tak třeba Pavlův popis návštěvy lékaře s bolavýma nohama, který po všech vyšetřeních skončil prohlášením lékaře „pane Mlčoch, vy jste zdravej, ale prostě už starej“… no uznejte sami, to má potenciál stát se novým klubovým motem. Nebo Vojtova historka, jak běžel se synkem charitativní štafetový závod a na pár metrech po startu si stačil natrhnout dva svaly a nalomit žebro… co k tomu dodat? Nebo třeba detailní rozbor nejnovější vědecké studie, že svobodní mládenci umírají dříve než ženatí muži, který kdosi zazdil dovětkem „ale šťastní“ (pro objektivnost dodávám, že Vlastík nesouhlasil) atd. atd. Někdy po půlnoci si Boob vzpomněl, že má s sebou kytaru, a tak otrlí jedinci (no vlastně všichni, protože spát se u toho nedalo) končili někdy o půl čtvrté…

akční scéna z natáčeníSobotní ráno nás v souladu s předpovědí přivítalo teplotou pod bodem mrazu, ale nesněžilo a hlavně nepršelo (chlad se během dne projevil zvýšenou spotřebou „pohonných hmot“, a to kupodivu i studeného piva). Příjezdem Zdenka se účast stala stoprocentní a mohli jsme začít natáčet. Jako pádnou odpověď na řeči, že naše videa jsou sice pořád pěkná, ale čím dál usedlejší a nostalgičtější, jsem pro základ letošního klipu vybral punkovou vypalovačku „Blitzkrieg Bop“ (v našem překladu „Rychlík Bob“) od skupiny Ramones. A vězte, že tohle žádná nostalgie opravdu není, tohle to je téměř čirá akce! Dynamické prostředí terénního běžeckého závodu, retro oblečky, které by nám leckteré sportovní muzeum mohlo závidět, akční scény (poprvé dokonce i jedna „lechtivá“ :-), nadhled, vtip, výkony herců… ostatně posuďte sami (odkaz dole). Když si k hodnocení přidáte, že byla příšerná zima a natáčení musela být i kvůli fluktuaci herců opravdu „rychlovka“, tak si jako „rejža“ myslím, že se nám to povedlo a všem zainteresovaným patří dík!

(ne)korektní fotoJako téměř každým rokem nás i letos poctili návštěvou místní turisté, kteří už si zřejmě zvykli, že je pokaždé vítáme v jiných kostýmech, ale jinak že jsme celkem normální :-) Před polednem nás na rodinnou oslavu dočasně opustili Milan s Aladinem, také Pavel a odpoledne šachisti Zdenek a Vlastík a nerozlučná dvojka Martin a Čičák. Najednou byl tak nějak klid, který plynule přešel do večerního posezení a „dobré brazilské“ navzdory také k poměrně časnému odchodu na kutě (někteří jedinci dokonce nechrápali). Ranní snídaně je poslední možností ještě doříci dosud neřečené, dojíst zbývající dobroty (včetně pověstných Lenčiných buchet a sladkostí z oslavy), dopít nevypité (nesnášíme cuchánky), uklidit a sbalit. Letos jsme s tím byli nějak rychlí, k domovu jsme vyráželi už před desátou.

Dvacátý čtvrtý Železný kruh je za námi, můžeme vyhlížet ten příští, půlkulatý. Odpočet už běží (aktuálně za 355), ale klid, ono to zase rychle uteče ;-)

Jessie

foto.giffotografie z akce (140 ks)

video.gifvideo Rychlík Boob na YouTube (3:45)

související články: Železný kruh 2018   archiv Železného kruhu