Hlavní stránka

Jessieho skautský archiv
 

archiv Železného kruhu

TOPlist

Založeno 1. května 2007.

Kvíčalovské přezdívky 13: Westman Setinka

Jirka Stloukal

A0244ax.jpgA0244bx.jpgOd mých dětských let jedna z ikon Kvíčalky, kterou není možné v našem seriálu opomenout. Nikdy nezapomenu dychtivých a lačných našich dětských očí, když se Jura objevil s deskami v podpaždí, v nichž jsme tušili texty dalšího dílu celotáborové hry. Mimo dalšího, jako samozřejmě budování táborových staveb a předávání tábornických vědomostí, zůstane zapsán právě svojí koncepcí CTH. Od něj jsme se učili, jak má CTH vypadat, jaká je její konstrukce, jak je nezbytně nutné pracovat s rekvizitami a atmosféru příběhu podpořit hraným dějem. Z Jirkových základů a z toho, co jsme se naučili, vycházely naše pozdější CTH, doplněné vlastními myšlenkami. Rukopis Jirkův však nebylo možné přehlédnout.

Pro mě malého táborníka poprvé na Kvíčalce v roce 1976 byla naprosto fascinující CTH "Tajemství kmene Irokézů". Já tuto CTH řadím k nejlepším, které jsem měl možnost aktivně zažít, nebo se spolupodílet na jejich realizaci. Dodnes živě s Martinem Komoněm na Železném kruhu, při "dobré brazilské kávě" diskutujeme, jak to tehdy bylo s tím Zlatým nábojem. A že to nebyl zážitek jen pro mě dosvědčuje i to, že ten Zlatý náboj má Martin uschován dodnes (k čemuž se přiznal až po letech při své slabší chvilce).

Jirka byl, je a věřím, že ještě dlouho bude, prostě hecíř - vypravěč. Vždyť například pověstná zkazka o kvíčalovských sovách pochází od něj. Taky nás strašil povídáním o jeho jízdě na motorce… a i Vlastikovi přitom tuhla v žilách krev („já klobouk sňal“ :-). Přestože se později tak trochu „odmlčel“, bývá přítomen na kvíčalovských srazech a akcích Pánské jízdy (Karel, Laďa ml., Darzi, Ivoš, Míra a další). Z jeho vřelých pozdravů a vítání se s námi mladšími vidíme, že Kvíčalku má hluboko pod kůží… tak, jako mnohý z nás !!!

BooB

A0244cx.jpgA0244dx.jpgV každé kvíčalovské „epoše“, řekněme plus mínus dekádě, lze vysledovat osobnost či osobnosti, které výrazně určovaly její ráz. Bude-li řeč o létech sedmdesátých až osmdesátých, musí padnout jméno Jirka Stloukal, a to z mnoha důvodů. Prostě ho nelze nevzpomenout jako mnohaletého „hlavního programového vedoucího“ (i když tenkrát jsme tomu tak asi neříkali), nápaditého autora dobrodružných celotáborovek, charizmatického moderátora sobotních táboráků, vyhlášeného trubače (Jirkova Večerka byla prostě Jirkova Večerka), zvučného zpěváka (i když jeho budíčkové „Když se ráno probouzím s tebou, áááno jenom stebooouuu…“ děsí pamětníky dodnes :-), proslulého kytarového improvizátora (zejména jeho „géčko“ bylo opravdu pověstné :-), neodolatelného vypravěče (např. příběh o brzdových destičkách) atd. atd.

A pak je tu samozřejmě celá velká oblast pracovní, kdy ať už sám, či s partou „pétépáků“ byl u všech tehdejších kvíčalovských staveb (chata, kuchyň, jídelna, sauna, rozhledna…). Manuální zručnost Jirkovi rozhodně nelze upřít (těch „ručních prací“, vypiplaných rekvizit pro hry, táborových medailí apod.), dokonce je třeba říci, že právě své pověstné preciznosti vděčí za druhou část své přezdívky, neboť jednoduše řečeno tam, kde ostatní při práci měřili tak maximálně na centimetry, Jirka vždycky na „setinky“. A co ten Westman? Jak už Boob správně vystihl, málo kdo z Kvíčaláků byl tak prodchnut duchem zálesáctví, indiánek a příběhů Divokého západu, kde ti nezkušení nováčci jsou zkrátka „greenhorni“ a ostřílení zálesáci prostě „westmani“. A Jirka jednoduše nemohl být nic jiného než Westman, pro chlapce vzor a pro dívky idol :-)

Milý Westmane Setinko, když už našemu jindy celkem bedlivému oku loni nějak „vyklouzla“ tvoje šedesátka, přejeme vše nejlepší alespoň k tvé aktuální jednašedesátce - sice tedy s jistým zpožděním, ale o to více od srdce. „Dokud tráva bude růst“, ať ti zdraví slouží, dobrých kamarádů neubývá a kouř táborových ohňů stoupá ke hvězdám. Howgh!

Jessie

pdf.giffotomedailonek aneb Jirka v 17 obrazech

www.gif související článek: Kvíčalovské přezdívky 12: Karel