Hlavní stránka

Jessieho skautský archiv
 

archiv Železného kruhu

TOPlist

Založeno 1. května 2007.

Železný kruh 2013

A0226ax.jpgTradiční setkání Železného kruhu je, tedy alespoň v našich myslích, již dlouho jakýmsi pomyslným milníkem, od kterého měříme na podzim čas. Když říkám my, myslím tím samozřejmě „hochy“, co spolu chodíme na Kvíčalku, ale samozřejmě je třeba přidat i naše rodinné příslušníky, přátele, spolupracovníky… dalo by se říci, že čím více se odpočet blíží nule, tím širší je okruh takto „postižených“. Hlášky „už za sedm“ či „tak za kolik to dnes máte“ už se staly folklorem. Ani letos tomu nebylo jinak.

Dnem D osmnáctého Železného kruhu byl pátek 29. listopadu 2013 (sraz jak jinak než „v pět U plynu“). Pravda, nesešli jsme se zde v příliš hojném počtu, ale tradiční „tvrdé jádro“ zde bylo (Aladin, Milan, Boob, Jessie). Následnou cestu přes kopec na Kvíčalku bych charakterizoval jako temnou (kdypak si my, staří blázni, už ty baterky konečně rozsvítíme?), chladnou a čím dál tím víc „energeticky náročnější“. Nuž ale i tentokrát jsme zdrávi došli, a to v docela slušném čase. Možná to bylo i tím, že nás letos nebrzdilo „železněkruhové mládí“, které solidárně do hodně pozdního večera čekalo, až pan učitel Martin ostužkuje své chovance. Plusem bylo, že už nás v chatě čekal Zdenek, který mezitím stačil zatopit a dokonce zaopatřit vodu (asi si myslel, že se budeme chtít mýt :-). Nic tedy nebránilo tomu vybalit zásoby všeho druhu a nad tradiční vaječnou večeří zapíjenou z plných korbelů zapříst první hodiny hlubokých filozofických úvah na souhrnné téma „kdo jsme, odkud jsme přišli a kam směřujeme“. Tuto pasáž jsme si i s přišedším Vlastíkem letos skutečně vychutnali, neboť halasné „mládí“ (Čičák, Martin, Mirek) přišlo až chvíli před půlnocí. Pak se již zábava samozřejmě ubírala myšlenkově plytkými, ale zato veselými kolejemi :-) Abych předešel tradičním fámám, že „Boob zase ani nezahrál“, tak zde jako kronikář akce místopřísežně prohlašuji, že zahrál – některé písně dokonce celé a s originálním textem!

A0226bx.jpgA0226cx.jpgSobota je na Železném kruhu již tradičně vyhrazena zejména osvětě. Jelikož počet padesátníků již převýšil počet čtyřicátníků, znělo celkem zákonitě téma letošního semináře „Železný kruh na hranicích stáří“. Co naplat, i když duchem budeme (tedy doufám) všichni stále mladí, jisté fyziognomické i mentální změny na některých jedincích lze jen těžko přehlédnout. A to je moment, na který musí být muž náležitě připraven! Naštěstí od toho jsou tu dobří kamarádi, aby našince ohleduplně a citlivě převedli přes onu imaginární „čáru“. Po pečlivém teoretickém rozboru problematiky došlo samozřejmě i na praxi. Na modelových situacích jsme si postupně všichni vyzkoušeli, jaké to je, když stáří „udeří“ a jak tomu čelit. Celkem dle očekávání se ukázalo, že většina z nás ještě dobře připravena není a že na sobě bude muset zapracovat. Ostatně sami se můžete přesvědčit z videodokumentu, který přitom byl natočen (odkaz dole). Neplánovaně se našimi prvními diváky a nejspíš i kritiky stala skupina moravskotřebovských turistů, která se na Kvíčalce zastavila občerstvit přímo uprostřed natáčení. Vzhledem k našim propracovaným kostýmům a pečlivému namaskování byl z jejich tváří znát jistý údiv (čti „Proboha, co je to za exoty, kam jsme se to dostali?“).

O tom zbývajícím nemá valné ceny se rozepisovat, to se musí prožít. Jak slovem popsat tu zvláštní směs povídání, hlášek, vtipů, zpívání, dobrého jídla a pití… prostě pohody? Kvíčaláci a duše spřízněné vědí, o čem je řeč, a těm ostatním bych to připodobnil asi tako - nepřetržitá, nesouvislá řada událostí a jevů, ze které se druhý den těžko upamatujete na nějaký detail, ale ze které máte fajn pocit a „dobité baterky“. Uf, hrozná, ale myslím celkem výstižná definice :-)

A0226dx.jpgZe soboty na neděli už nás zůstalo jen pět (ale pozor – Čičák už na tom pro příští roky pracuje ;-) ale i tak bych celkovou 75%ní účast označil za slušnou. Pozitivně by se to dalo vidět i tak, že při třech letošních omluvenkách (Vojta, Kajtl, Pepa) se dostalo více nedostatkového prostoru pro ty zúčastněné. Že vystoupit na Železném kruhu se zásadním příspěvkem není vůbec snadné, lze výstižně demonstrovat na Martinově loňské (již legendární) zkušenosti. Větu začal pěkně: „Kluci, víte, co je zajímavý?“ Ale pak po delší odmlce, kdy mu do myšlenky někdo vstoupil, už z něj jen vypadlo: „…hmm a co je vlastně zajímavý?“ Takže ano, Železnokružníci jsou ukecaní. Mají si co říci ve dne, v noci, klidně i v pět ráno (že Aladine, Boobe,…;-), ale zdaleka nejvíc těsně před tím, než se mají rozejít do svých domovů. Marná sláva, rok, i když každý další je kratší, je přeci jen rok. Odpočet na příští Železný kruh už ale běží a dokonce už je mezi zasvěcenými známo i příští „téma“. Proč probůh v takovém předstihu? No to víte, to stáří… :-)

Jessie

A0226ex.giffotografie z akce

A0226fx.gifvideo Železný kruh na hranicích stáří na YouTube (5 min)

související článek: Železný kruh 2012