Hlavní stránka

Jessieho skautský archiv
 

archiv Železného kruhu

TOPlist

Založeno 1. května 2007.

19. ročník Cross country (směr Haná)

A0195ax.jpgLetos to vypadalo na pěkně hojnou účast, ale nakonec bylo všechno jinak a na srazu se nás sešlo jen šest. Dlouholetí a zkušení harcovníci Milhaus s Prckem. Dále po několikaleté odmlce Radim a po víceleté (asi osmi) přijel Ondra Hák. Jako nováček přijel na start Jessie a já jako organizátor – Aladin. Škoda, že na poslední chvíli odřekli Vojta s Dejvem a Vlastík. Ještě odpadla dvojice Indy s kamarádem. To mohla být účast.

Příprava na cestu před klubovnou byla protkána vzpomínkami na léta minulá, kontrolou map a voláním Rybízovi, který si spletl měsíc. V mapách opět vynikal Milhaus, který machroval se svou třicet let starou mapou Olomoucka. Nutno podotknout, že tato mapa byla stará již, když se jel první ročník. Ondra zase měl mapy celého okolí, jen Hanou neměl. Jeli jsme samozřejmě na Hanou.

Jel s námi Jessie, tak jsem se neobával o fotodokumentaci. Jaké bylo moje překvapení, že Jessie zapomněl foťák doma. Ale nelenil a vyrazil pro něj. Něco po půl osmé jsme rozdělili pořadí dvojic a já se šibalským úsměvem prohodil, že první cíl je na Pastýřce. Někdo se pro jistotu zeptal, jestli musí s kolem až nahoru. No, do sjezdovky jsme tlačili skoro všichni, ale velké rozdíly v časech nebyly.

A0195bx.jpgNěkolik hrdých fotek a „hurá“ na Kvíčalku. I když jsem dopumpoval , stejně jsem ke kuchyni dorazil s prázdným kolem. Prcek už lepil. Eva Maurenc a její parta nás zde posilnila teplým čajem. Párky jsme odmítli, byli jsme k nim ohleduplní. Myslím k těm párkům.

Další etapa směřovala k Holubí Studánce. Cíl byl nedaleko – V rejdu. Jízda již proběhla téměř za tmy, a já netušil, jak je to dokola dlouhé. Tušit to, přesvědčil bych Jessieho, ať to vytlačíme po zelené. Pravda, naposledy se tudy jelo před mnoha lety při druhém ročníku.

A0195ex.jpgCo jsme nastoupali, to jsme teď ztratili sjezdem do Trnávky. Cíl byl pod mostem uprostřed polí nedaleko Lázeckého Mlýna. Chvílí jsme odbočili na cestu, co měla správný směr, ale ta se zatočila zpět do kopce a to nás odradilo. Tak hezky do Trnávky a zase do kopce. První odbočkou jsme zahnuli k cíli etapy. Názorně jsem mohl Jessiemu ukázat, jak to při CC chodí. Z krásné široké cesty se záhy stale méně hezká cesta, pak to bylo již spíše parkoviště pro zemědělské stroje a pak už jen pole. Naštěstí s obilím. Po třista metrech jsem posvítil bokem a nalezl jsem krásnou polní cestu, která se vinula celou dobu podél pole. Na místě setkání jsme již byli všichni.

Čekala nás dálková. Jeli jsme k ceduli vesnice Zálesí. Opět do kopce. Prcek a Milhaus byli po příjezdu prolustrováni, jestli náhodou nejedou pokácet májku, ale místní uklidnili, že tuto noc máme jiné zájmy. Přesto, když jsme se sešli všichni u cedule, auto ještě několikrát projelo.

A0195dx.jpgNásledovala etapa pravdy, ale z důvodu indispozice několika map jsme tuto etapu trochu poopravili. Nakonec jediný Jessie měl cyklomapu a zde byla zřícenina hradu Plankenberk zakreslena i se značkou, co k němu vedla. Zdálo se, že turisté tuto cestu označili před nedávnem, ale jelo se po ní celkem slušně. Plankenberk jsme nenašli, i když jsme se snažili. Dle fotky jsme byli nedaleko. Cíl byl v Nectavském údolí na křižovatce k Hartinkovu. Mnozí tušili léčku.

Nechal jsem na kolektivu, ať rozhodne. V rozpise bylo místo ještě na jednu etapu a noc byla ještě mladá, ale na původní cíl to bylo daleko. Tak jsme se rozhodli, že vyrazíme do Kladek. Radim zaúpěl a na moje kecy, že Kladecká dolina podle názvu nemůže být do kopce, nikdo nedal. No, z těch pěti km byly čtyři do kopce.

A0195cx.jpgV cíli jsme se najedli, oblékli a udělali další „hrdé“ fotky. Mezi řečí jsem prohodil, jak to teda letos dopadlo a po zelené jsme společně vyrazili k Balatkovu mlýnu u Kozova, téměř legendárnímu to CC místu.

Cesta nebyla úplně hladká, a tak jsem ještě jednou lepil. Prcek prohlásil něco o kvalitě mého kola a jeho místě ve sběrných surovinách, čímž urazil legendární stroj, který zvládl doposud všechny ročníky. Na silnici jsme již toužebně ukusovali jednotlivé úseky cesty domů. V Trnávce na benzince bylo 5°C a okolo nás se již pěkně rozednívalo. Zatím, co jsme čekali na opozdilce, nás Ondra opustil, spěchajíce za dětmi. Už se nám nechtělo zdolávat další převýšení, tak jsme to vzali domů Radkovem. Někdy okolo čtvrt na šest a po cca 70-ti km, jsme se u našeho rozloučili. Tak snad příště.

A jak to tedy dopadlo? Vyhrál Milhaus s Prckem, druhý Jessie s Aladinem a na třetím místě Ondra s Radimem, ale asi toho najeli nejvíc (to už se Ondrovi stává :-)).

Aladin

A0195fx.giffotografie z akce   mapa  

Ondrův GPS-sumář měřené části:
33 km, 628 výškových metrů, GPS záznam trasy

Jessieho dovětek:
Jak bylo řečeno, letos jsem se zúčastnil tohoto podniku poprvé, což může pro někoho být vzhledem k číslu ročníku poněkud s podivem. Chtěl jsem už léta, ale napřed jsem neměl pořádné kolo, pak už jsem ho měl, ale vždycky do toho něco vlezlo… letos to konečně dopadlo. Neříkám, že jsem neměl trochu obavy, jestli těm cvokům budu stačit. Nemyslím ani tak fyzičkou, jako spíš tím, že jsem věděl, že rádi volí cesty, nad kterými bych nejspíš i za světla váhal. No, dobře to nakonec dopadlo, ostudu jsem si snad mezi „mládeží“ neudělal. Jsem rád (a věřím, že i čtenáři), že se povedlo aspoň pár fotografií, zachycujících zvláštní atmosféru tohoto převážně nočního podniku. Pokud to jen trochu půjde, rád se příští rok jubilejního 20. ročníku opět zúčastním.

článek o předcházejícím 18. ročníku Cross country (2011)

 

Komentáře k tomuto článku