Hlavní stránka

Jessieho skautský archiv
 

archiv Železného kruhu

TOPlist

Založeno 1. května 2007.

Cesta na severozápad 2009

A0116ax.jpgV neděli 7. června 2009 jsme již podeváté organizovali pro veřejnost cyklistickou akci „Cesta na severozápad“ (viz www.cnsz.wz.cz). Tuto úvodní větu jsem si s malou obměnou vypůjčil z článku o loňském ročníku a klidně bych mohl v opisování loňského úvodu pokračovat. Stejně jako vloni totiž sehrálo v přípravné fázi rozhodující roli počasí. Ještě v pátek odpoledne jsem po „střídavě oblačném“ týdnu projel „áčkovou“ (suchou) variantu trasy se závěrem: „To by ještě šlo!“ Sobotní nevalná předpověď počasí ale nemilosrdně vyšla a odpolední příval deště udělal „suchým úvahám“ rychlý konec. Takže opět jako vloni záložní „mokrá“ B-trasa alias Po udánské asfaltečce tam a zase zpátky – ach jo. Překreslit mapku, přeskupit kontroly... a doufat, že se počasí přes noc „vyblbne“ a alespoň ráno mezi sedmou a devátou, kdy se lidičky rozhodují, zda jít, či nejít, nebude pršet.

Nakonec – skoro jako v pohádce – všechno dobře dopadlo. Ráno bylo sice ještě pošmourné, ale s každou hodinou se počasí lepšilo až ke krásnému, slunečnému dopoledni. Možná i proto nakonec vyrazilo na „Cestu“ rekordních 82 účastníků (ještě po ránu bych se spokojil s půlkou :-) Nejmladšímu cyklistovi chybělo dokonce ještě pár dní do třetích narozenin, nejzkušenějšímu účastníkovi pak bylo pěkných třiašedesát. Nástrahy dvanáctikilometrové trati i jednoduché úkoly na kontrolách zvládli všichni bez rozdílu věku hladce. V cíli pak každý dle tradice obdržel účastnický diplom, malé pohoštění sponzorované Zdravým městem Moravská Třebová a drobné upomínkové předměty. Podstatnější pro účastníky však doufám byly pěkné zážitky a pocit aktivně prožitého dopoledne v přírodě. O tom, že se letošní „Cesta“ líbila, svědčily bezprostřední komentáře vyslechnuté přímo na akci, zápisy v návštěvní knize i ohlasy přicházející různými cestičkami v následujících dnech. Alespoň ke mně zatím nedorazil žádný záporný. 

Na zabezpečení 16 kontrol a Startu&Cíle se podílelo 32 pořadatelů. Polovina kontrol byla nových, staronových nebo alespoň výrazně pozměněných:

A0116bx.jpgStart & Cíl: Lenka, Dáša, EvíK
K1: Rančerská zkouška (dojení kozy): Darzinka, Marťa
K2: Hašení požáru: Pavlínka
K3: Technická zručnost (výměna kola): Darzi
K4: Lukostřelba: Aladin
K5: Chůdy: Plyška, Evička
K6: Visutá lávka: Míra, Pepa, Pobor M., Pobor P.
K7: Vozatajská zkouška (poslepu s dvoukolákem): Indy
K8: Když musíš, tak musíš! (na WC :-) : Jenda Marvan, Tomáš Procházka
K9: Obchod: (Kulda, Holli)
K10: První pomoc při cestovních úrazech: EvaV, Demi
K11: Lov na bizony (pneumatiky): Siky, Jump, Jazzy, Jerry
K12: Střelba ze vzduchovky: Vlastík
K13: Zkouška intelektu (kelímkové pexeso): Terka
K14: Rybolov: Libor Marvan
K15: Farmářská zkouška (poznávání semínek): Áďa
K16: Zkrášlovací salón: Zuzka, Terka-Žárovička 

Všem, kdo přišli a pomohli, patří dík. Jak to na tom kterém stanovišti vypadalo, se můžete podívat na přiložených fotkách (a doufám, že další od vás ještě přibudou). Co se líbilo nejvíce, si můžete přečíst v návštěvní knize. O atmosféře akce zase asi nejlépe vypovídá připojené minivideo. Moje dojmy? Určitě převládá spokojenost. Rekordní počet účastníků, navíc spousta nových tváří... snad už si naše „Cesta“ cestičku mezi lidi našla. Nestal se žádný průšvih nebo nedej bože úraz. To, co jsem při harcování po trati viděl, vypadalo velmi dobře –snažili jste se a bylo to znát. Zase jsme ukázali, kdo jsme a na co máme. Dalo to hodně práce, ale výsledek za to určitě stál. Na vaše dojmy a postřehy z kontrol už se těším, nenechte si je prosím pro sebe.

A0116cx.gifA zazvonil zvonec a pohádky je konec (aneb dovětek pro pořadatele). Bohužel musím do našich řad zamířit také trochu kritiky. Sice při pohledu zvenčí opravdu nakonec vše zdárně dopadlo, ale s výhledem na případné „příště“ je potřeba probrat i to, co letos v pořádku nebylo. Takže: Cestu na severozápad samozřejmě dělat NEMUSÍME, ale když už se na tom na začátku roku domluvíme, očekávám podporu (a tím myslím opravdovou, ne vlažnou). Termín letošní „Cesty“ byl stanoven už v únoru – jaký je průnik informací ze střediskové rady do „nižších pater“, když se kopa lidí pár dní před akcí tváří, jako že o tom slyší poprvé? Výsledkem byl akutní nedostatek lidí. Ještě v pátek, přes desítky e-mailů, SMS, telefonátů a ústních vzkazů, jsem měl pokryté kontroly jen naprosto nejnutnějším počtem lidí (žádná rezerva). Pak stačí, aby jeden nepřišel, a v neděli „za chodu“ se musí řešit problém, kým ho rychle nahradit (jako by nebylo jiných starostí). Dále - dost z těch, kteří nakonec přišli, o sobě nedalo předem vědět, nebo až po urgencích. Zkuste něco v takové nejistotě organizovat! Ona to není legrace, ani když je na lidi spolehnutí a všechno šlape, jak má. Před akcemi typu „Cesta“ to u nás doma vypadá, jako když se připravuje menší invazní operace a x-dní se neřeší téměř nic jiného než propagace, peníze, materiál, občerstvení, „odměny“... ještě, že mi s tím Lenka pomáhá. A po většině z vás se chce „jen“ přijít a trocha iniciativy při přípravě jedné kontroly. Za ta léta vím, že jsou lidi, na které se spolehnout mohu a pak ti druzí. Ti, kteří třeba ani neodpoví na písemnou výzvu k účasti. Třeba i záporně, i to je odpověď – aspoň vím, na čem jsem. Vím, že je konec školního roku, zkouškové období, nejrůznější akce, že prostě někdo opravdu přijít nemůže. Ale že by se skutečně nenašlo ještě pár volných lidí? V těch počtech vedoucích, oldů, rádců a roverů? K těm roverům – možná by účasti pomohlo, kdyby se CnSZ stala kromě střediskového také součástí roveřího plánu akcí (nejlépe těch „započítavaných“). Zvažte také, jak mi asi organizaci „zjednodušují“ vyjádření typu: „asi přijdu“, „přijdu tak na 40%,“ „přijdu později rovnou na stanoviště“, „musím mít kontrolu hned na začátku“, „buď budu na kontrole XY, nebo nebudu nikde“ apod. A hlavně zvažte, zda máte na dalším organizování „Cesty“ vůbec zájem. Možná se v tomto rozhodování střediskové rady neztotožňuje s obecným názorem – že bychom k tomu uspořádali referendum? Jak jsem už řekl a napsal mnohokrát, ta akce být NEMUSÍ (není povinná, děláme ji jako skauti dobrovolně pro jiné). Pokud se ale pořádá, měla by být po všech stránkách perfektní, jak se na skauty sluší, a přispívat v očích veřejnosti našemu dobrému jménu. Příští rok by „Cesta“ měla dojít ke svému desátému, tedy „kulatě-jubilejnímu“ ročníku. Ideální čas věc buď „stopnout“ nebo naopak „zvednout laťku“ zase o kousek výš (tento odstavec berte jako úvod do diskuse, jak dál). Vizi a pár nápadů bych měl, ale „Alvarez potřebuje jen statečné a silné... aby devadesátka mohla pokračovat“ (kdo není v obraze, nechť si prostuduje dílo Jaroslava Foglara).

Jessie

Jessieho fotografie z trasy  Indyho fotografie z kontrol č. 7, 9 a 12-16  Darzinčiny fotografie z kontroly č. 1 (dojení kozy)

Minivideo z trasy (pozor: 80 MB, tj. 26 min)

Komentáře k tomuto článku

Skip Navigation Links.